Autorka vynálezu

Márta Fenyő

Márta Fenyő je biofyzička. Na začátku 80. let minulého století se svým výzkumným týmem objevila biologický stimulační účinek polarizovaného světla, .

Po absolvování studia fyziky na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti v Maďarsku pracovala Márta Fenyő 9 let v závodě Medicor. Zabývala se výzkumem a vývojem zdravotnických prostředků. Od té doby se její závazek k tomuto poslání nezměnil.

Na počátku 80. let se seznámila s vědeckou činností profesora Dr. Endreho Mestera. On a jeho kolegové používali laserové světlo o nízkém výkonu k léčbě chronických ran a vředů. Márta Fenyő tak v rámci své výzkumné činnosti podnikla první zásadní kroky ke zkoumání biologického pozadí a mechanismu biostimulačních účinků nízkovýkonného laserového záření.

Aby mohla nahradit – v té době poměrně drahý – laserový zdroj světla, hledala Márta Fenyő řešení s biostimulačními vlastnostmi laserového světla, které by však bylo jednodušší, cenově dostupné a méně nebezpečné pro lidské oči.

Márta Fenyő společně s Dr. Ivánem Kertészem, laserovým fyzikem, vytvořila biofyzikální model stimulačního účinku nízkovýkonného laserového světla. Za pomoci lékařů a fyziků byla brzy vyvinuta první konstrukce lampy vyzařující polarizované světlo, kterou Márta Fenyő záhy skutečně používala k léčení, a to s vynikajícími výsledky.

Aby se ověřila účinnost nového přístroje s použitím jednoduchého zdroje polarizovaného světla, dostala Márta Fenyő v jedné budapešťské nemocnici příležitost léčit bércové vředy zcela beznadějných pacientů.

Klinická účinnost lampy vyzařující polarizované světlo byla potvrzena vynikající úspěšnou léčbou vleklých ran a vředů, které předtím nereagovaly a byly odolné vůči jakékoli konvenční metodě.

Souběžně s touto klinickou léčbou probíhaly první významné vědecké výzkumy. Výsledky tohoto výzkumného projektu potvrdily výrazné zlepšení imunitní reakce lidského organismu na léčbu polarizovaným světlem .

Márta Fenyő a Dr. Nándor Tóth, vedoucí lékař laboratoře v nemocnici, na začátku 80. let společně uskutečnili tento zásadní výzkum, který byl publikován v roce 1984.

Přiznání Márty Fenyő: „Vždy jsem měla k této úžasné terapii důvěru. Viděla jsem lidi, kteří se již dávno vzdali naděje, že se zotaví ze své nemoci nebo že budou ještě někdy zdrávi . Tato zkušenost a nezlomné přesvědčení mi dodaly vytrvalost, s níž jsem překonala těžká léta až do doby, kdy se nám podařilo z vynálezu udělat skutečný léčebný přístroj.“

Ocenění a vyznamenání

1985

První (hlavní) cena na Světové výstavě mladých vynálezců (pořádané WIPO v Plovdivu, Bulharsko) za zářivku vyzařující polarizované světlo

1986

Zlatá medaile Zenith za zářivku vyzařující polarizované světlo (Mezinárodní veletrh zemí CMEA, Praha)

1987

Velká cena Mezinárodního veletrhu v Budapešti (BNV) za lampu vyzařující polarizované světlo

1996

Zlatá medaile z mezinárodní světové výstavy vynálezů Eureka 96 v Bruselu za vybudování a úspěšné řízení unikátního modelu lékařského centra založeného na terapii polarizovaným světlem

1996

Cena starosty města Bruselu udělovaná jednou ročně vynálezům velkého významu

1998

Cena GENIUS na světovém veletrhu inovací GENIUS za vynález léčby polarizovaným světlem

2000

Zlatá medaile za vynález terapie polarizovaným světlem pro léčbu celého povrchu lidského těla na světovém veletrhu inovací Eureka 2000 v Bruselu (Belgie)

2002

Cena GENIUS udělovaná na světových veletrzích inovací GENIUS za vynález terapie polarizovaným světlem a za její modernizaci určenou k ošetření celého povrchu lidského těla

2006

Cena Pro Familiae za celoživotní dílo udělovaná Ministerstvem pro rovné příležitosti (Maďarsko) za významnou roli terapie polarizovaným světlem v oblasti humánní medicíny

MYŠLENKY MÁRTY FENYŐ O POLARIZOVANÉM SVĚTLE

Hypotéza

Na základě vlastního výzkumu v různých oblastech a po zkušenostech s uzdravením milionů pacientů po celém světě jsem došla k závěru, že lineárně polarizované světlo (LPL) je schopno působit na živé organismy: rostliny, zvířata nebo člověka tak, jak to obyčejné světlo nedokáže. Při pozorování tohoto mimořádného vlivu jsem formulovala hypotézu, že tuto významnou roli polarizovaného světla lze vysledovat až ke „vzniku“ samotného pozemského života.

Základní myšlenka je následující: na samém počátku, před miliardami let, kdy na Zemi nebylo ani stopy po životě a většinu jejího povrchu pokrývaly oceány, byly  suchozemské povrchy – vhodné pro život – přítomny pouze v podobě drobných ostrůvků. Na okraje těchto ostrůvků dopadaly  sluneční paprsky odražené od vodní hladiny. Světlo se samozřejmě řídilo fyzikálními principy, které známe i dnes, a proto odražené světlo bylo LPL (lineárně polarizované světlo).

Základní myšlenka je následující: na samém počátku, před miliardami let, kdy na Zemi nebylo ani stopy po životě a většinu jejího povrchu pokrývaly oceány, byly suchozemské povrchy – vhodné pro život – přítomny pouze v podobě drobných ostrůvků. Na okraje těchto ostrůvků dopadaly sluneční paprsky odražené od vodní hladiny. Světlo se samozřejmě řídilo fyzikálními principy, které známe i dnes, a proto odražené světlo bylo LPL (lineárně polarizované světlo).

Jednosměrné elektromagnetické pole odraženého (lineárně polarizovaného) světla uspořádalo anorganické molekuly nacházející se na povrchu místa vystaveného slunečnímu záření do takového vzájemného vztahu, že nabyly tvaru spirály, čímž vznikl prapůvodce dvojité šroubovice, která je základem přenosu genetické informace, tedy základem genetické dědičnosti.

Na stejném základě lze předpokládat, že odražené světlo vytvořilo tyto molekulární vazby nejen na souši, ale i v moři, čímž posloužilo jako základ života v případě souše i moře . Předpokládám, že odražené sluneční paprsky dopadající na tyto jednoduché anorganické molekuly v podobě LPL přispěly k vývoji života na planetě zvané Země.

Na stejném základě lze předpokládat, že odražené světlo vytvořilo tyto molekulární vazby nejen na souši, ale i v moři, čímž posloužilo jako základ života v případě souše i moře . Předpokládám, že odražené sluneční paprsky dopadající na tyto jednoduché anorganické molekuly v podobě LPL přispěly k vývoji života na planetě zvané Země.

Podle výše popsané teorie lze předpokládat, že za „vznik“ života na povrchu naší Země vděčíme částečně polarizovanému světlu.

To lze považovat za chybějící první krok k vysvětlení a pochopení vzniku života na planetě Zemi.

Odtud se může odvíjet darwinovská evoluční historie.

Nejsem ani filozof, ani badatel v oblasti prehistorie Země.

Je to jen hra myšlenek, která mě napadla, a chtěla jsem se o ni se všemi podělit.

Vědecké práce a publikace Márty Fenyő

Fenyő M., Mandl J., Falus A. (2002) Opposite effect of linearly polarized light on biosynthesis of Interleukin-6 in a human B lymphoid cell line and   peripheral human monocytes. Cell Biology International, 26, 265-269

Fenyő M., Lengyel I.(1985) Report about certain biochemical (in vitro) effects of the polarised light treatment (Research Report)

Kubasova T., Fenyő M. (1988) Investigations on biological effect of polarized light. Photochemistry and Photobiology, 48, 505-509

Fenyő M. (1984) Theoretical and experimental basis of biostimulation. Optics and laser technology, 16, 209-215

Stäcker A.D. (1986) Förderung der Wundheilung durch Bestrahlung mit polarisiertem Licht. Die Medizinische Welt, 37, 1419-1423

Stegmann W. (1985) Behandlung des Ulcus Cruris mit polarisiertem Licht. Phlebologie und Proktologie, 14, 96-97

Kubasova T., Fenyő M. (1995) Effect of visible light on some cellular and immune parameters. Immunology and Cell Biology, 73, 239-244

Szenci O., Fenyő M. (1994) Effect of polarized light on the morphology of spontaneous tumors of dogs through extracorporeal exposure of their blood.   (Sent for publication to the „Veterinary Record”, London, UK)

Fenyő M., Borberg, Kádár J. (1987) Method for in vivo treatment of tumorous tissues on body surfaces

Apor P., Fenyő M., Fekete Gy. (1985) A miofaszciális szindrómák és kezelésük Hungarian Review of Sports medicine

Tada K, Ikeda K, Tomita K. (2009)  Effect of polarized light emitting diode irradiation on wound healing.

Fenyő M. (1984) Theoretical and experimental basis of biostimulation. Optics and laser technology, 16, 209-215 

Fenyő M., Lengyel I.(1985) Report about certain biochemical (in vitro) effects of the polarised light treatment (Research Report )

Apor P., Fenyő M., Fekete Gy. (1985) A miofaszciális szindrómák és kezelésük Hungarian Review of Sports medicine

Fenyő M., Borberg, Kádár J. (1987) Method for in vivo treatment of tumorous tissues on body surfaces (earlier granted patent in the U.S.A.)

Kubasova T., Fenyő M. (1988) Investigations on biological effect of polarized light. Photochemistry and Photobiology, 48, 505-509

Szenci O., Fenyő M. (1994) Effect of polarized light on the morphology of spontaneous tumors of dogs through extracorporeal exposure of their blood.   (Sent for publication to the „Veterinary Record”, London, UK)

Kubasova T., Fenyő M. (1995) Effect of visible light on some cellular and immune parameters. Immunology and Cell Biology, 73, 239-244

Fenyő M., Mandl J., Falus A. (2002) Opposite effect of linearly polarized light on biosynthesis of Interleukin-6 in a human B lymphoid cell line and   peripheral human monocytes. Cell Biology International, 26, 265-269

A. Falus, M. Fenyő, K. Éder & A. Madarasi (2011) Genome-wide gene expression indicates the anti-inflammatory effect of polarized light in recurrent childhood respiratory disease. Inflammation research DOI 10.1007/s0011-011-0357-y

KONTAKTNÍ INFORMACE

napište nám nebo nás kontaktujte
forminator:

© 2024 AMBIOTE Ltd. Obsah webové stránky je chráněn autorským právem. Všechna práva vyhrazena.